Fanclub skupiny Bůhví

Rozhovor se Zdeňkem Hrubým

Základem toho, aby se kapela Bůhví mohla za svými fanoušky dostat všude, je spolehlivá doprava. O tu se stará Zdeněk Hrubý a vůz Hyundai Santa Fe.

Kateřina Langerová

Jak ses dostal k ježdění s kapelou Bůhví?

Tak vzhledem k tomu, že Martin Hrubý je můj brácha, tak mě jednou požádal, jestli bych je nevozil, tak jsem koupil tranzita a začali jsme jezdit.

Co je na práci řidiče nejhorší?

Asi to, že nemůže chlastat.

A co tě naopak na ní nejvíc baví?

Když odvezu auto a můžu jít s klukama na mejdan.

Už se někdy stalo, že jste nedojeli, kam jste měli?

Nikdy, jsem naprosto profesionální řidič. A vyřeším jakékoliv problémy.

Jak vaše cesty probíhají, děje se při nich něco zajímavého?

Většinou všichni chrápou.

Už jsi někdy zapomněl někde nějakého člena kapely? Třeba na benzínce?

Ne, nikdy jsem nikoho nezapomněl. Akorát jednou jsem za nevhodné připomínky Káju Pičmana z vozu vyhodil.

Na jaké nejneobvyklejší místo jste kdy dojeli?

Jednou jsme jeli podle navigace, která nás zavedla na polní cestu a tam končila. Prostě les, pole, konec, nikde nic. Moje navigace úplně vyhořela. Od té doby podle ní nerad jezdím.

Jak jsi prožíval změnu auta z Fordu Tranzit na Hyuindai?

Je to vlastně auto z mé práce, takže jsem s tím neměl problém. Poradím si s každým vozem.

Jaká auta máš nejraději?

Musí být silná a mít sexappeal.

Vybaví se ti nějaká povedená historka s autem?

Tak to bude určitě historka z Havlíčkova Brodu, kdy jsem měl odvézt auto k hotelu a podle rad Pavla Trojana jsem ho měl zaparkovat blízko ke dveřím, aby nikdo nemohl ukrást nástroje. S vidinou toho, že už si dám pivo, jsem chvátal, přilít jsem na hotel, zacouval a aniž bych se přesvědčil, že je všechno v pořádku jsem odešel zpátky do baru. A stalo se to, že jsem tomu hotelu úplně zablokoval dveře. Takže nebylo možné z něj vycházet ven ani se dostat dovnitř.

Co bys chtěl sdělit fanouškům Bůhví?

Nejsilnějším článkem této kapely je autodoprava.